Konice – Dvě stě padesát jedna kusů obsahuje sbírka seker, která se dostala do České knihy rekordů. Pelhřimovská Agentura Dobrý den ji do ní oficiálně zapsala o víkendu v Konici.
„V skutečnosti jich máme víc, ale některé sekery nám neuznali, protože jim chybějí topora,“ usmíval se v sobotu dopoledne na nádvoří konického zámku, kde byly všechny exponáty pěkně seřazené a vystavené pohledům diváků, padesátník Pavel Šín. Správce zámku a spoluzakladatel Muzea řemesel Konicka shromažďuje nejrůznější typy seker asi rok a půl. Jen relativně krátký čas mu stačil na to, aby nastavil český rekord a zámek v Konici, kde je expozice seker součástí prohlídkové trasy, učinil pro turisty mnohem atraktivnější.
Většinu seker mu darovali příbuzní, ale část z nich získal také od majitelů z různých koutů republiky. „Zajímavou sekeru s velmi širokým, šestatřiceticentimetrovým břitem mi poslali třeba od Plzně,“ nadhodil Pavel Šín, jehož bratři jsou od tesařského řemesla a hodně jeho sbírku rozšířili právě oni.
Kvalitní sekera je "bílá"
Jsou v ní sekery lesnické, tesařské, kamenické, zednické, kovářské, pokrývačské, kamnářské, mlynářské a samozřejmě také řeznické. Nejstarší řeznickou má Pavel Šín z roku 1850. „Vyrobili ji kováři bratři Štafové. Do devatenáctého století se sekery dělaly tak, že se na hlavu z měkčího materiálu navařovaly ocelové pláty. Kvalitní sekeru z tvrdého železa přitom poznáte podle světlé barvy, která se po vyleštění objeví,“ prozradil sběratel.
Zámek v Konici, který má otevřeno každý všední den a v létě pak také o víkendech, navštívilo za uplynulý rok asi dva tisíce turistů. Kromě výstav v zámecké galerii a expozice zvyků a řemesel nabízí prohlídkovou trasu začínající na prostorném nádvoří s barokními arkádami. Lidé zde pak mohou obdivovat třeba fresky v obřadní síni. „Expozice sekerek je relativně nová. Představuje nejrůznější druhy těchto nástrojů a mapuje jejich vývoj od samotných počátků,“ říká vedoucí zdejšího turistického informačního centra Radka Lexmanová.
Ti, kdo v sobotu přišli na zámek, mohli všechny exponáty vidět hezky zblízka. Foto: D. Sekanina



















Zpět

