Prostějov – Těžkou dobu, kdy nebylo co jíst, si dnes Prostějované připomněli u památníku Hladové demonstrace. Zájem celého světa vyvolal protest, při němž volalo po jídle osm tisíc místních šiček. Demonstrace se proměnila v krvavou lázeň.
Těžko se dnes představuje hlad a útrapy za první světové války. Zásobovací situace celého Rakousko – Uherska byla svízelná a řešení v podobě přídělů potravin na lístky bylo jen nouzové. Ceny jídla nejenže vyletěly raketově nahoru, ale potraviny nebyly k mání. V Čechách i na Moravě se jako velká vlna šířily demonstrace.
Ani v Prostějově už lidé nechtěli déle snášet hlad a svou nespokojenost dali najevo v dubnu před 96 lety. Osm tisíc místních švadlen, které se vydaly do ulic protestovat, vzbudilo pozornost celého světa. „Výsledkem byl krvavý masakr plný nedorozumění a chaosu,“ říká historik a kurátor Muzea Prostějovska Václav Horák.
Pověsti, že bude hůř
Přídělový systém sice fungoval, ale zásobování potravinami a spotřebním zbožím bylo v roce 1917 nedostatečné a špatné. „V té době se mezi lidmi šířily fámy, že všechno bude ještě mnohem horší. Své pak udělala davová psychóza a začalo shromažďování. Už 25. dubna se rozbíjela okna Národního domu a hejtmanství. Tehdejší okresní hejtman Josef Wierer chtěl zabránit demonstraci, která měla pokračovat i následující den a povolal vojenské posily z Olomouce,“ pokračoval Horák, podle nějž to byl nejspíš o chybný krok.
Střelba do týlu
Nezkušenost a osobní strach přenesl hejtman Wierer na vojáky a tím odstartoval masakr. „Byli to mladí kluci a lehce podlehli hrůze svých nadřízených. Velitel Zapletal (křestní jméno prameny neuvádí) nedokázal situaci zvládnout jinak než střelbou do týlu lidí. Výsledkem bylo 23 zabitých a 80 zraněných. Vše se událo na náměstí Padlých hrdinů,“ popsal historik průběh hrůzného vojenského zásahu.
Najdeme si vás, volali lidé
Tehdejší propaganda se snažila krveprolití připsat na vrub samotných demonstrantů. Odsouzeno bylo 112 lidí. Před soudem ale stanul i samotný hejtman s velitelem zásahu. „Proběhlo to ovšem v tichosti a nezachovaly se ani žádné písemné doklady. Nicméně víme, že okresní hejtman byl přeložen do Moravské Třebové a vojenský velitel putoval z Olomouce do Hranic. Časem si ale lidé z Prostějova oba viníky masakru našli,“ připomněl Václav Horák.
Hejtman Josef Wierer byl zbit, horší osud však čekal velitele zásahu Zapletala. Prostějovský vrah! křičeli jeho pronásledovatelé, když jej stíhali až do budovy okresního soudu, kde se svou zbraní zastřelil.
Vliv z Ruska?
Pohnutky účastníků demonstrace, která skončila obrovskou tragédií, byly možná ovlivněné revolucí v Rusku. Carský režim padl, což myšlení lidí hodně ovlivnilo. „Snad počítali s tím, že i u nás půjde monarchu svrhnout. Dění v Rusku ale nebylo příčinou hladových demonstrací. Ani nezaměstnanost zde nehrála velkou roli. Muži byli na frontě, do práce museli hlavně ženy. Přesto míra nezaměstnanosti byla zhruba stejná jako v dobách mírových,“ nastínil Horák.
Tragédii Hladové demonstrace si dnes dopoledne připomněli lidé u památníku obětí na náměstí Padlých hrdinů, kde se konal pietní akt. (kaa)
Snímek původního pomníku Padlým hrdinům, který byl po vzniku samostatného Československa vybudován v místě střelby podle návrhu Václava Becka. V roce 1937 byl přemístěn na hřbitov. Foto: archiv SOkA
Zpět

