Regionalní zpravodajský portál prostějovska.

tiskPřed čtyřiceti lety byl zastřešen zimní stadion

Před čtyřiceti lety byl zastřešen zimní stadion
28.02.2018 07:49

Zimní stadion patří k Prostějovu nerozlučně již šedesát let. Otevřená ledová plocha však neplnila svůj účel. Po roce 1970 se začalo uvažovat o zastřešení. Zpočátku se jednalo o tzv. opakovaném projektu. Mělo být použito zastřešení zimního stadionu z Liberce. Nakonec byla zakázka zadána profesoru Fakulty stavební VUT v Brně Ferdinandu Ledererovi, přednímu odborníkovi na ocelové konstrukce a mosty. F. Lederer byl hlavním autorem projektu zastřešení z let 1972–1973. Investorem bylo město Prostějov s tím, že část prací měla být provedena brigádnicky (v rámci tzv. akce Z).

Konstrukci vyrobily prostějovské Hanácké železárny. Ocelová konstrukce zastřešení má tvar a skladbu lamelové klenby o rozpětí oblouku 80 metrů. Je složena z 218 kusů stejných skladebných prvků vyrobených v dílnách prostějovských železáren. Jejich spojení je zajištěno přírubovými šroubovanými spoji. Na ocelové klenbě je zavěšen podhled umožňující umístění svítidel. Krytinu střechy tvoří tvarované hliníkové tenkostěnné profily o skladební šířce 80 cm s výškou vlny 4 cm. Použití krytiny v oblouku na tak velké ploše bylo v tehdejším Československu ojedinělé. Zastřešení bylo dokončeno v roce 1976. Následovaly další úpravy, například vybudování restaurace s ubytovnou, výstavba příjezdových komunikací a parkoviště. Víceúčelová sportovní hala byla zkolaudována a převzata do faktického užívání 13. října 1977. Její slavnostní otevření (23. 2. 1978) mělo samozřejmě politické pozadí. Bylo jím 30. výročí „Vítězného února“.

Zimní stadion (jeho vlastníkem je město Prostějov a provozuje jej Domovní správa Prostějov) prošel za uplynulá léta řadou úprav a rekonstrukcí (například modernizace ledové plochy, technologie chlazení, nový hlavní vchod, světelné tabule). Ocelová konstrukce haly je však svým provedením jedinečná a zapsala se i do historie naší novodobé architektury.

(Zdroj a foto: MMPv, H. Bartková)


Zpět facebook sdílet na FACEBOOKU  komentářenapsat komentář
 
Firemní noviny
FixArt je specialista na webdesign

Máme v hlavě komplexní řešení od A do Z.

Napsali jste nám

Potřebují se zbavit starého harampádí, kartonových krabic či jiného nepořádku? Není nic jednoduššího, než vše vyhodit u kontejnerů na separovaný odpad. A možná mají ještě prima pocit, že vlastně třídí! Co na tom, že jejich nepořádek musí někdo jiný uklidit...

Poblíž křižovatky Rumunské a Krokovy ulice někdo vyhodil do kontejneru na papír velkou prázdnou krabici, která kontejner celý zaplnila, několik dalších pak rozmístil na chodník kolem. Po dvou dnech, zcela podle pravidla, že kde je malá hromada nepořádku, hned do ní někdo něco přidá, sem přibyla stará vyhozená sedačka, hromádka bioodpadu a dvě pneumatiky. Tak máme hezký výhled z okna. Vždycky mě to docela vytočí, protože já s každou maličkostí letím do sběrného dvora. Myslíte, že se někdy naučíme udržovat prostředí kolem sebe hezké?

O. N.

Když nic jiného, upozorní vás na to vrčení techniky. V okolí Mozartovy ulice a v Rumunské nedávno ořezali stromy a v těchto dnech pracovníci firmy ASA likvidují větve pomocí štěpkovačky. Chvilka hluku, a následně je všude kolem pořádek.

Blanka S. 

Kácení stromů vždy vzbuzuje pozornost obyvatel a většinou i negativní reakce. Stejně tomu bylo v minulých dnech, kdy musely být kvůli kanalizaci vykáceny naprosto zdravé a vzrostlé lípy v Komenského ulici. Podle sdělení mluvčí radnice Jany Gáborové zde budou vysázeny opět lípy velkolisté a půjde o stromy, které budou mít ve výšce 1,3 metru obvod kmene minimálně 18 centimetrů.

„Je to sice velmi krásné, ale takové mladé stromky s malou korunou nemohou ve městě nahradit vzrostlé a velké koruny s množstvím zelených listů. Prostějov patří mezi velmi prašná města a kácení vzrostlé zeleně zdejšímu ovzduší určitě neprospívá. Mám pocit, že v poslední době šlo k zemi mnoho velkých stromů,“ napsala jedna z našich čtenářek. Co si o tom myslíte vy?  

zobrazit všechny
Řádková inzerce