Regionalní zpravodajský portál prostějovska.

tiskO prostějovských jachtařích byla napsána kniha

O prostějovských jachtařích byla napsána kniha
10.03.2019 08:23

Postavením přehrady pod Plumlovem, která byla napuštěna v roce 1932, byly dány předpoklady pro počátek jachtingu na Prostějovsku. První plachetnice se na naší přehradě objevily již před rokem 1938. Byly to soukromé plachetnice amatérské výroby, objevila se i první O-jola a dvě Wanderjoly postavené podle plánů z Německa. Jedním z prvních jachtařů a stavitelů byl Alois Sovíček, jachting byl ale stále neorganizovaný a navíc druhá světová válka přerušila na naší přehradě veškerý společenský život. Pak se ale jachting dočkal rozmachu. O prostějovských jachtařích, členech tehdejšího klubu TJ Železárny, byla dokonce napsána kniha.

Po osvobození se značná část těchto neorganizovaných jachtařských nadšenců setkala v pracovním prostředí Železáren Prostějov, a tam vznikl nápad založit jachetní oddíl při tělovýchovné jednotě Železárny Prostějov. Utvořilo se první vedení oddílu v čele s Frantou Čermákem, tehdejším předsedou ZV ROH, V. Chalupníkem, A. Sovíčkem, A. Špringerem, B. Přikrylem a F. Šindlerem. Z prostředků ZV ROH byly zakoupeny první lodě, O-jola a Pirát. (FOTO č.2) V dílně člena oddílu F. Šindlera byly pod jeho vedením postaveny první čtyři lodě třídy Mlok.(FOTO č.3).
Členové oddílu Jiří Svoboda a Valda Chalupník spolu s dalšími členy budoucí posádky Karlem Haškem,Tondou Coufalem a Ivanem Klempou, za vydatné pomoci ostatních členů oddílu, postavili krásné jachty. Podařilo se navázat kontakt se Slovenským filmovým studiem Koliba, které uvolnilo režiséra Plichtu a kameramana Skřipského k plavbě obou jachet přes Atlantik. Plavby přes Středozemní moře se účastnil i V. Chalupník, potom přes Gibraltar na Kanárské ostrovy a přes Atlantik na ostrov Martinique pokračovaly posádky ve složení Hašek, Svoboda, Coufal, Klempa, režisér Plichta a kameraman Hanúsek. (FOTO č.10).

Tato plavba se uskutečnila ve znamení cesty francouzského lékaře a mořeplavce Alaina Bombarda, který dokázal, že trosečníci na moři mohou přežít jen s tím, co jim moře poskytne a přeplul Atlantik v nafukovacím záchranném člunu bez jakýchkoliv zásob. Podobný pokus provedly posádky obou jachet, což se stalo námětem k filmu „Ztroskotáme zajtra“, který byl během plavby natočen. Úspěšná plavba byla oficiálně vyhlášená jako první v historii československého jachtingu a členové expedice obdrželi titul „Mistr sportu“. O celé přípravě expedice, stavbě jachet a plavbě napsal Luboš Koláček podle vyprávění našeho člena oddílu a kapitána Horizontu Jiřího Svobody v roce 2009 knihu Plavba proti smrti.

(Zdroj: http://www.jkpv.cz, ber)

O prostějovských jachtařích byla napsána kniha O prostějovských jachtařích byla napsána kniha O prostějovských jachtařích byla napsána kniha

Zpět facebook sdílet na FACEBOOKU

Vážení čtenáři, pokud váš vzkaz obsahuje velmi ostrou kritiku
nebo dokonce obvinění z protiprávního jednání konkrétních
osob nebo organizací, je nezbytné, abyste na sebe uvedli
aspoň jeden platný kontakt (výhradně pro potřeby redakce).
Napomůžete tím zveřejnění.

Jméno:
E-mail:
Komentář:
 

kod

     
 
Firemní noviny
FixArt je specialista na webdesign

Máme v hlavě komplexní řešení od A do Z.

Napsali jste nám

Potřebují se zbavit starého harampádí, kartonových krabic či jiného nepořádku? Není nic jednoduššího, než vše vyhodit u kontejnerů na separovaný odpad. A možná mají ještě prima pocit, že vlastně třídí! Co na tom, že jejich nepořádek musí někdo jiný uklidit...

Poblíž křižovatky Rumunské a Krokovy ulice někdo vyhodil do kontejneru na papír velkou prázdnou krabici, která kontejner celý zaplnila, několik dalších pak rozmístil na chodník kolem. Po dvou dnech, zcela podle pravidla, že kde je malá hromada nepořádku, hned do ní někdo něco přidá, sem přibyla stará vyhozená sedačka, hromádka bioodpadu a dvě pneumatiky. Tak máme hezký výhled z okna. Vždycky mě to docela vytočí, protože já s každou maličkostí letím do sběrného dvora. Myslíte, že se někdy naučíme udržovat prostředí kolem sebe hezké?

O. N.

Když nic jiného, upozorní vás na to vrčení techniky. V okolí Mozartovy ulice a v Rumunské nedávno ořezali stromy a v těchto dnech pracovníci firmy ASA likvidují větve pomocí štěpkovačky. Chvilka hluku, a následně je všude kolem pořádek.

Blanka S. 

Kácení stromů vždy vzbuzuje pozornost obyvatel a většinou i negativní reakce. Stejně tomu bylo v minulých dnech, kdy musely být kvůli kanalizaci vykáceny naprosto zdravé a vzrostlé lípy v Komenského ulici. Podle sdělení mluvčí radnice Jany Gáborové zde budou vysázeny opět lípy velkolisté a půjde o stromy, které budou mít ve výšce 1,3 metru obvod kmene minimálně 18 centimetrů.

„Je to sice velmi krásné, ale takové mladé stromky s malou korunou nemohou ve městě nahradit vzrostlé a velké koruny s množstvím zelených listů. Prostějov patří mezi velmi prašná města a kácení vzrostlé zeleně zdejšímu ovzduší určitě neprospívá. Mám pocit, že v poslední době šlo k zemi mnoho velkých stromů,“ napsala jedna z našich čtenářek. Co si o tom myslíte vy?  

zobrazit všechny
Řádková inzerce