Regionalní zpravodajský portál prostějovska.

tiskNaději se v ZOO Olomouc daří

Naději se v ZOO Olomouc daří
29.07.2018 07:55

Cesta k 20. mláděti lvů berberských, které chová ZOO Olomouc, byla trochu trnitá. Šimon a Lily už úspěšně odchovali šest mláďat, z nichž poslední, Terry a Basty, odjeli ve svých dvou letech do Zoo Liberec. Nastalo napínavé období, kdy se osvědčený chovný pár pokoušel o další potomstvo. Ale jak už se to stává i u lidí, chtít prostě nestačí. Ne vždycky jde rozšíření rodiny jako po drátkách a čekání se protáhlo na tři roky.

„Narození alespoň jednoho živého mláděte bylo velkým příslibem, tím spíš, že se o potomka začala matka ihned vzorně starat. Z jejího chování je navíc patrné, že i pro ni je to vytoužené mládě,“ uvedla mluvčí zahrady Karla Břečková s tím, že dnes už je konečně rodina ve stavu, kdy ji zahrada může oficiálně představit, i když se vší opatrností. Vše vypadá výborně, ale vyhráno ještě není, proto držme palce, ať se Thembimu (Naděje) daří.

Vývoj situace

Dne 11. května proběhl v ZOO Olomouc porod samice lva berberského. Narodila se celkem tři mláďata, z nichž žilo pouze jedno. Pavilon šelem byl v tu dobu několik dní zcela uzavřen a následně jsme nechali pouze zábranu u ubikace lvů, aby měla matka s mládětem v prvních týdnech dostatek klidu. Lvíče se jevilo jako silné a životaschopné.

Dne 28. května jsme o lvíčeti poprvé informovali média a druhý den poslali i dvě fotografie pořízené mobilním telefonem ošetřovatelky.

V první polovině června byla provedena první veterinární kontrola, která potvrdila samčí pohlaví. Odpovědní zaměstnanci zoo začali řešit opatření, která by umožnila návštěvníkům pohled do stále zástěnou zakryté ubikace.

Koncem června byla zkušebně odstraněna zástěna a ponechána pouze bariéra zajišťující odstup od skla ubikace. Zhruba po hodině začala být lvice silně nervózní, útočila na sklo a snažila se ukrýt mládě. Ubikace byla opět zakryta.

V první polovině července byla zástěna postupně snižována a následně odstraněna. Lví rodinka je od té doby k vidění ve vnitřní ubikaci v pavilonu šelem, kde tráví velkou část dne. Omezení zůstalo pouze v podobě ohrádky, která pomáhá zachovat odstup od skla. Rodiče chodí i do venkovního výběhu, v tuto dobu se však jejich potomek zatím ukrývá v zadní části ubikace, kde se cítí bezpečně.

Chov v ZOO Olomouc

Historicky první lvi berberští přijeli do Olomouce v roce 1979. Základ chovu však přinesl až rok 1993 s párem - lvice Zana a samec Vilém. Šimon (*2005 Olomouc) a Lily (*2007 Belfast) tvoří současný chovný pár. Lily vyrůstala v péči člověka a psí feny plemene Akita Inu, přesto se dokázala už třikrát vzorně postarat o své potomky. Zoo Olomouc je jedna z mála zahrad v Evropě, kde se tento poddruh lva rozmnožuje a má tedy nezanedbatelný podíl na zachování jeho populace. Od roku 1995 zde bylo díky zkušenosti ošetřovatelů, dobrým chovatelským podmínkám a s přispěním štěstí odchováno celkem 20 mláďat.

Volná příroda, chov v ZOO

Dříve obývali oblast celé severní Afriky. Od poloviny 20. století je tento poddruh lva považován za v přírodě vyhynulý. Informace o úplném vyhubení vyvrátila před lety zpráva o jejich chovu ve lvinci marockého krále. Ten ve svém soukromém lvinci choval poslední potomky berberských lvů. Z něj se pak rozšířili do jiných zoo. Lvi berberští se dnes chovají zhruba ve dvou desítkách zoo v Evropě a v několika v Asii. Jejich celková populace čítá kolem 80 jedinců. Chovných berberských lvů je málo a příbuzenských vazeb mezi nimi příliš mnoho, proto je sestavení chovného páru velmi obtížné.

S jejich vyhubením započali už staří Egypťané a pokračovali i Římané, kteří lvy odchytávali a používali je k bojovým hrám s gladiátory. Pouze devět kůží, jedna kostra a několik lebek z berberských lvů je dnes zachováno v muzeích. (red)

Foto: ZOO Olomouc

Naději se v ZOO Olomouc daří Naději se v ZOO Olomouc daří Naději se v ZOO Olomouc daří

Zpět facebook sdílet na FACEBOOKU  komentářenapsat komentář
 
Firemní noviny
FixArt je specialista na webdesign

Máme v hlavě komplexní řešení od A do Z.

Napsali jste nám

Potřebují se zbavit starého harampádí, kartonových krabic či jiného nepořádku? Není nic jednoduššího, než vše vyhodit u kontejnerů na separovaný odpad. A možná mají ještě prima pocit, že vlastně třídí! Co na tom, že jejich nepořádek musí někdo jiný uklidit...

Poblíž křižovatky Rumunské a Krokovy ulice někdo vyhodil do kontejneru na papír velkou prázdnou krabici, která kontejner celý zaplnila, několik dalších pak rozmístil na chodník kolem. Po dvou dnech, zcela podle pravidla, že kde je malá hromada nepořádku, hned do ní někdo něco přidá, sem přibyla stará vyhozená sedačka, hromádka bioodpadu a dvě pneumatiky. Tak máme hezký výhled z okna. Vždycky mě to docela vytočí, protože já s každou maličkostí letím do sběrného dvora. Myslíte, že se někdy naučíme udržovat prostředí kolem sebe hezké?

O. N.

Když nic jiného, upozorní vás na to vrčení techniky. V okolí Mozartovy ulice a v Rumunské nedávno ořezali stromy a v těchto dnech pracovníci firmy ASA likvidují větve pomocí štěpkovačky. Chvilka hluku, a následně je všude kolem pořádek.

Blanka S. 

Kácení stromů vždy vzbuzuje pozornost obyvatel a většinou i negativní reakce. Stejně tomu bylo v minulých dnech, kdy musely být kvůli kanalizaci vykáceny naprosto zdravé a vzrostlé lípy v Komenského ulici. Podle sdělení mluvčí radnice Jany Gáborové zde budou vysázeny opět lípy velkolisté a půjde o stromy, které budou mít ve výšce 1,3 metru obvod kmene minimálně 18 centimetrů.

„Je to sice velmi krásné, ale takové mladé stromky s malou korunou nemohou ve městě nahradit vzrostlé a velké koruny s množstvím zelených listů. Prostějov patří mezi velmi prašná města a kácení vzrostlé zeleně zdejšímu ovzduší určitě neprospívá. Mám pocit, že v poslední době šlo k zemi mnoho velkých stromů,“ napsala jedna z našich čtenářek. Co si o tom myslíte vy?  

zobrazit všechny
Řádková inzerce