Regionalní zpravodajský portál prostějovska.

tiskJe Prostějov hoden titulu statutární město?

Je Prostějov hoden titulu statutární město?
21.06.2011

Prostějov - Má se Prostějov stát statutárním městem a získat tak „prestiž", anebo máme dále být hrdi na městečko naše střediskové? Žádnou prestiž v tom nehledejme.

Co je to vlastně statutární město? Obyčejně řečeno - je to (rozlohou) veliké město. Má svoje charakteristické znaky. V první řadě disponuje samosprávnými orgány, které jsou pojmenovány odlišně od těch, jak je známe nyní. Ze starosty a místostarostů se stává primátor a jeho náměstci, z městského úřadu vzniká magistrát. Zastupitelstvo a rada se budou pyšnit přídomkem „statutárního města".

Primární smysl statutárních měst tkví v tom, že se člení na menší územní jednotky - městské části - a na tyto samosprávné jednotky přenáší město část svých pravomocí. Tyto malé jednotky mají také své vlastní orgány (starosta, úřad městské části, zastupitelstvo městské části a další). Nejsou ovšem například oprávněny vydávat obecně závazné vyhlášky a obecní nařízení.

Nyní se my, občané, zamysleme nad tím, zda-li statutární město potřebujeme. I kdybychom byli pro, nepůjde to tak rychle. Taxativní (úplný) výčet statutárních měst v České republice vyjmenovává zákon o obcích. Hodláme-li tam „dopsat" Prostějov, musíme požádat naše poslance, aby zákon novelizovali. Buďme upřímní, při současné politické situaci, bude to zanedlouho? A půjde to hladce? Dále je třeba dodat, že naše obecní zastupitelstvo tyto poslance může požádat o novelizaci zákona, ale musí tak učinit prostřednictvím orgánu, který je oprávněn navrhovat zákony - krajské zastupitelstvo, vláda, poslanec nebo senátor. V našem případě se nejoptimálněji jeví krajské (olomoucké) zastupitelstvo.

Každou takovou žádost je třeba náležitě odůvodnit. Primárním smyslem statutárního města jsou jeho menší sídelní samosprávné jednotky. Praxe ovšem ukazuje, že tomu tak nebývá. Například naši statutární sousedé (Olomouc, Přerov) samosprávnými částmi nedisponují. Není třeba - vzhledem k jejich rozloze a veřejnoprávní povaze. V Prostějově máme pouhé tři osadní výbory, a to: a) Vrahovice b) Čechovice, Domamyslice, Krasice c) Žešov. Osamostatníme-li jednotlivé místní části Prostějova, vyjde nám číslovka 6 + Prostějov (Čechovice, Čechůvky, Domamyslice, Krasice, Vrahovice, Žešov). A jak jsou na tom města rozlohově? Prostějov (cca 39.04 km2) a Přerov (cca 58.48 km2). Počtem místních částí ani rozlohou Prostějov nedosahuje alespoň Přerova.

Za další důležité znaky, které by statutární město mělo splňovat a které by měly být přílohou žádosti, jsou například počet obyvatel, stabilní hospodaření městského rozpočtu, kulturní a sociální vybavenost, podnikatelský sektor, různé úspěchy a ocenění, stabilní aparát městského úřadu. Tyto a jiné aspekty Prostějov na výsost splňuje, i když tu z mého pohledu postrádám například vyšší odbornou nebo vysokou školu (což Přerov splňuje).

Má-li se Prostějov stát statutárním městem, je třeba ho vybavit technicky a administrativně. Nemám ani tak na mysli změnu razítek a formulářů městského úřadu (vlastně magistrátu), ale spíše potenciální založení více nesamosprávných městských částí do budoucna, které by splňovaly stejný účel jako dosavadní tři osadní výbory.

Co dodat na závěr? Chceme-li statutární město, diskutujme o tom a posléze rozhodněme v obecním referendu. Výsledek by měl být součástí žádosti.

Přátelé, žádnou prestiž v tom ale nehledejme. Územně nečleněné statutární město se v oblasti práva, až na některé označení svých orgánů, neodlišuje od jiných měst. Ale názor prestiže nikomu neberu.

Zdeněk Šmída


Zpět facebook sdílet na FACEBOOKU  komentářenapsat komentář
 
Firemní noviny
FixArt je specialista na webdesign

Máme v hlavě komplexní řešení od A do Z.

Napsali jste nám

Potřebují se zbavit starého harampádí, kartonových krabic či jiného nepořádku? Není nic jednoduššího, než vše vyhodit u kontejnerů na separovaný odpad. A možná mají ještě prima pocit, že vlastně třídí! Co na tom, že jejich nepořádek musí někdo jiný uklidit...

Poblíž křižovatky Rumunské a Krokovy ulice někdo vyhodil do kontejneru na papír velkou prázdnou krabici, která kontejner celý zaplnila, několik dalších pak rozmístil na chodník kolem. Po dvou dnech, zcela podle pravidla, že kde je malá hromada nepořádku, hned do ní někdo něco přidá, sem přibyla stará vyhozená sedačka, hromádka bioodpadu a dvě pneumatiky. Tak máme hezký výhled z okna. Vždycky mě to docela vytočí, protože já s každou maličkostí letím do sběrného dvora. Myslíte, že se někdy naučíme udržovat prostředí kolem sebe hezké?

O. N.

Když nic jiného, upozorní vás na to vrčení techniky. V okolí Mozartovy ulice a v Rumunské nedávno ořezali stromy a v těchto dnech pracovníci firmy ASA likvidují větve pomocí štěpkovačky. Chvilka hluku, a následně je všude kolem pořádek.

Blanka S. 

Kácení stromů vždy vzbuzuje pozornost obyvatel a většinou i negativní reakce. Stejně tomu bylo v minulých dnech, kdy musely být kvůli kanalizaci vykáceny naprosto zdravé a vzrostlé lípy v Komenského ulici. Podle sdělení mluvčí radnice Jany Gáborové zde budou vysázeny opět lípy velkolisté a půjde o stromy, které budou mít ve výšce 1,3 metru obvod kmene minimálně 18 centimetrů.

„Je to sice velmi krásné, ale takové mladé stromky s malou korunou nemohou ve městě nahradit vzrostlé a velké koruny s množstvím zelených listů. Prostějov patří mezi velmi prašná města a kácení vzrostlé zeleně zdejšímu ovzduší určitě neprospívá. Mám pocit, že v poslední době šlo k zemi mnoho velkých stromů,“ napsala jedna z našich čtenářek. Co si o tom myslíte vy?  

zobrazit všechny
Řádková inzerce