Aktuálně
- 1.3.2020 08:23
Blahopřejeme! - 28.2.2020 07:54
Blahopřejeme! - 23.2.2020 07:29
Nepřehlédněte! - 23.2.2020 07:26
Příští rok bude olympiáda u nás - 21.2.2020 16:30
Buďte opatrní... - 18.2.2020 07:37
Bude dělat rozbory vody... - 18.2.2020 07:34
Prohlédněte skříně, sklepy - 13.2.2020 08:28
Canisterapii zavedli s úspěchem i v prostějovské nemocnici... - 13.2.2020 08:25
Nechcete si popřát a políbit se na Kosíři? - 10.2.2020 06:53
Zaplatit je musíme do konce června
Názory
Dne 30. června 1894 byl v Londýně slavnostně otevřen Tower Bridge přes řeku Temži. Tower Bridge je zvedací most, vedle něj stojí Tower, podle níž se jmenuje. Někdy se nesprávně označuje jako Londýnský most (London Bridge), což je ale ve skutečnosti hned další most proti proudu řeky. Stavba mostu započala roku 1886 a trvala osm let. Na práci se podílelo pět hlavních dodavatelů a 432 dělníků. Na podporu stability mostu byly na říční dno položeny dva masivní pilíře; každý obsahoval více než 70 000 tun betonu. Kostra věží a mostu samotného byla vybudována z více než 11 000 tun oceli a jako obložení mostu na ochranu ocelové kostry i pro vylepšení vzhledu byla použita cornwallská žula a portlandský vápenec.
Dne 29. června 1868 papežskou bulou Aeterni Patris papež Pius IX. svolal 1. vatikánský koncil. Zahajovací zasedání se konalo 8. prosincetéhož roku. Dne 18. července 1870 byl koncil odročen, nicméně politická situace (konkrétně prusko-francouzská válka) již neumožnila jeho další pokračování. Formálně ukončen byl až v roce 1960. Vlivem náhlého přerušení koncil nestihl projednat mnoho připravovaných otázek, zejména ohledně změn ve struktuře církve, životě kléru apod., kterým se poté věnoval až druhý vatikánský koncil. Z koncilu nakonec vzešly dva dokumenty nemalého významu: dekret o víře Dei Filius a konstituce Pastor aeternus. Zejména tato dogmata se stala na dlouhou dobu předmětem sporů a odmítnutí závěrů koncilu některými teology dokonce vedlo ke vzniku starokatolické církve.
Již druhým rokem studenti Střední odborné školy podnikání a obchodu uspořádali pro školáky soutěž nazvanou Abenteuer in der Stadt neboli Dobrodružství ve městě. Žáci si tak mohli své znalosti vyzkoušet na deseti stanovištích v centru města. Šestnáct tříčlenných smíšených družstev se za slunečného počasí nadšeně pustilo do úkolů, jako byly například hledání domovních znamení, pantomima, skládání puzzle, skládání vět, poznávání předmětů po hmatu, ochutnávání potravin, střelba na branku a mnoho dalšího.
Dne 28. června 1680 vydal Leopold I. první robotní patent. Byl to v letech 1658–1705 císař Svaté říše římské a v letech 1657–1705 český a uherský král, moravský markrabě. Čechy byly zatíženy vysokými daněmi z Vídně, ty přecházely z majitelů půdy na sedláky. K tomu udeřily epidemie moru, které si vyžádaly na 100 tisíc obětí, a tvrdá rekatolizační politika. Když roku 1679 přijel císař do Čech, aby unikl před morovou epidemií ve Vídni, bylo mu předáno mnoho proseb a stížností. Tyto události v březnu 1680 vyústily do velikého selského povstání. Císař Leopold reagoval vydáním prvního robotního patentu pro Čechy (Pardubitzer Pragmatica), kterým definoval vztah mezi poddanými a vrchností. Jedním z nařízení bylo omezení zatížení robotou na tři dny v týdnu. Výnos však byl českými pány často porušován.