Regionalní zpravodajský portál prostějovska.

Dnes je poslední den roku 2017.  A protože je neděle, nesmí ani dnes chybět přehled událostí uplynulého týdne.  Současně přeje redakce iProstějova všem čtenářům veselého Silvestra a v roce 2018 mnoho štěstí, zdraví a pohody.

Dne 30. prosince 1916 se Karel I. nechal korunovat uherským králem jako „Karel IV.“. Karel I. (král český jako Karel III.), celým jménem Karel František Josef Ludvík Hubert Jiří Oto Maria Habsbursko-Lotrinský, byl v letech 1916–1918 poslední císař rakouský, král český, apoštolský král uherský, markrabě moravský atd. Dětství a mládí Karel strávil převážně v Dolních Rakousích, ve Vídni a Čechách. V roce 1911 se oženil se Zitou Bourbonsko-Parmskou, s níž měl celkem osm dětí. Na trůn usedl 21. listopadu 1916 po smrti svého prastrýce Františka Josefa I. Jeho vláda byla poznamenána neustálou snahou o zastavení zuřící první světové války, na jejímž vypuknutí neměl žádný podíl. Mírová jednání byla stejně neúspěšná jako jeho úsilí o národnostní smír v monarchii. Na jaře 1917 svolal již několik let rozpuštěný předlitavský parlament, čímž v rakouské části monarchie obnovil válkou přerušený demokratický život. Po rozpadu Rakousko-Uherska odešel do exilu. Dvakrát se ještě pokusil restaurovat monarchii alespoň v Uhrách. Zemřel roku 1922 ve vyhnanství na ostrově Madeira, kde je i pohřben. V roce 2004 byl pro svůj příkladný křesťanský život a pro své mírové snahy beatifikován papežem Janem Pavlem II. V Česku na něj každoročně upomíná kulturní akce Audience u císaře Karla I., pořádaná na zámku v Brandýse nad Labem, kde ještě jako mladý arcivévoda strávil několik let svého života.

V souvislosti se světelnou show je naplánována instalace světelných LED zdrojů v oknech radnice, směřujících do náměstí T. G. Masaryka. Demontáž následně proběhne po ukončení ohňostroje, nejpozději v pondělí 1. ledna 2018 dopoledne. Osvětlení oken radnice bude součástí výsledného efektu světelné show. Hudebním motivem ohňostroje budou slavné melodie a písničky z českých pohádek a filmů.

Dne 29. prosince 1709 se narodila Alžběta Petrovna. Byla to ruská carevna v letech 1741–1762. Alžběta se narodila v Moskvě v roce významného vítězství ruských vojsk u Poltavy jako druhé dítě cara Petra Velikého a jeho druhé manželky Kateřiny. Dokud nezemřel její otec a brzy po něm matka, žila Alžběta vesele u dvora, bavila se vyjížďkami na koni a tancem. Byla to velmi pozoruhodná žena, měla krásnou postavu, hnědé oči a husté rezavé vlasy. Na „benátské krasavici“ poněkud vadil jen nos, malý a trochu rozpláclý, z tohoto důvodu ji malíři nesměli malovat z profilu. Tento malý nedostatek ovšem vysoce převážilo kouzlo její osobnosti a povahové vlastnosti – k lidem byla laskavá, snášenlivá a mírná. Otec a matka chystali její sňatek s francouzským králem Ludvíkem XV., ale sešlo z toho, neboť versailleskému dvoru začalo vadit, že je narozená v nezákonném svazku: Petr I. a Kateřina uzavřeli oficiální sňatek až roku 1712, kdy už měli dvě dcery. Nakonec se zasnoubila s lübeckým biskupem Karlem Augustem z Oldenburské dynastie. Svatba ale musela být odložena kvůli onemocnění a posléze úmrtí její matky. O 13 dní později podlehl neštovicím také ženich Karel August; Alžběta se pak již nikdy neprovdala. Alžbětin život, který byl do té doby bez jediného mráčku, se po smrti carevny Kateřiny změnil k horšímu, když nastala doba palácových převratů. Místo Petrových a Kateřininých dcer Anny Petrovny a Alžběty Petrovny byla na trůn dosazena Petrova neteř Anna Ivanovna, za jejíž vlády zůstaly dveře k dvorskému dění před Alžbětou zavřené, a málem ji donutili stát se jeptiškou. Anna Leopoldovna, regentka nástupce Anny Ivanovny Ivana VI., měla v úmyslu Alžbětu úplně odstranit z Ruska, chtěla ji provdat za Ludvíka Brunšvického. Ale doba ponižování a urážek náhle skončila roku 1741, kdy byla po dalším palácovém převratu Alžběta dosazena na ruský trůn.

Vánoční koncert Dejme toMu a jejich malých dětských hostů se uskuteční zítra, to je 30. prosince v 17.00 hodin v kostele sv. Petra a Pavla.

Dne 28. prosince 1612 se Galileo Galilei stal prvním, kdo pozoroval planetu Neptun, ačkoliv ji považoval za hvězdu. Galileo Galilei byl toskánský astronom, filosof a fyzik těsně spjatý s vědeckou revolucí. Mezi jeho úspěchy řadíme vylepšení dalekohledu, rozmanitá astronomická pozorování, první z Newtonových zákonů pohybu a účinnou podporu Koperníka. Často je uváděn jako „otec moderní astronomie“, „otec moderní fyziky“ a dokonce „otec vědy“. Jeho experimentální činnost je obecně považována za důležitý doplněk spisů Francise Bacona, jimiž byla založena moderní vědecká metoda. Galileova kariéra se kryla s tvůrčím obdobím Johannese Keplera. Galileovo dílo je považováno za nejvýznamnější průlom od dob Aristotelových. Navíc jeho konflikt s římskokatolickou církví je brán jako nejvýznamnější příklad počátečního konfliktu náboženství a svobodné mysli, zvláště vědou v západní společnosti.