Regionalní zpravodajský portál prostějovska.

Aktuálně

Názory

Stalo se 23. října
23.10.2017 07:58

Dne 23. října 1526 zvolil český sněm jednomyslně Ferdinanda I. Habsburského králem, čímž započala takřka 400letá habsburská vláda nad českými zeměmi. Ferdinand I. Habsburský byl římskoněmecký král, římský císař, český a uherský král a rakouský arcivévoda. Jeho rodiči byli Habsburk Filip I. Sličný a španělská infantka Jana Šílená. Starší bratr Karel V. se stal roku 1516 španělským králem a 1519 římským císařem. Ferdinandovou manželkou byla česká a uherská princezna Anna Jagellonská. Měli spolu patnáct dětí, mimo jiné Ferdinandova nástupce Maxmiliána II. Zájemců o českou korunu bylo ovšem více, vedle polského krále a litevského knížete Zikmunda I. Starého, nejbližšího mužského příbuzného Ludvíka Jagellonského, se v pozdějších písemných pramenech objevují dokonce i jména předních českých politiků té doby: Zdeňka Lva z Rožmitálu a Vojtěcha z Pernštejna. Jednoznačně nejsilnější pozici měl Ferdinand Habsburský. V Čechách část šlechty odmítala uznat dědické nároky Ferdinandovy manželky. Zemské stavy si ještě od Vladislava Jagellonského vymínily, že sňatek Ferdinanda a Anny musí potvrdit zemský sněm a tím mít poslední slovo při výběru budoucího možného vládce. Ferdinand se tuto kličku pokusil obejít několika způsoby. Nejdříve žádal Karla V., aby mu udělil české země v léno, což ale římský císař udělat nemohl. Proto se tedy pokusil o český trůn ucházet na základě dědického principu, nakonec ale musel přistoupit na svobodnou volbu nového panovníka na mimořádném sněmu. Na něm byl 23. října 1526 Ferdinand s podporou skupiny šlechticů, v jejichž čele stál Adam I. z Hradce, zvolen českým králem především kvůli zoufalému stavu státní pokladny. Určitý vliv měla i prestiž habsburského rodu a vyšší šlechtě byl určitě sympatický Ferdinandův postoj k městskému stavu. Část panstva byla také nespokojena s dosavadní slabou královskou mocí. Konečně nebylo možné opomenout tureckou hrozbu, která po bitvě u Moháče vyvstala jako velmi reálná. Součástí volby byl Ferdinandův slib, že bude dodržovat kompaktáta, bude respektovat svobodu českých stavů a přenese své sídlo do Prahy.

22.10.2017 10:01

Dne 22. října 1895 došlo k železniční nehodě na nádraží Montparnasse.Vlak železniční společnosti Fer Chemins de l'Ouest z Granville do Paříže nezastavil na plánovaném místě na pařížském nádraží Gare Montparnasse, ale pokračoval v jízdě až k nárazníku, přes nástupiště a prorazil skleněnou stěnu železniční stanice. Ve vlaku bylo 131 cestujících a pět členů posádky. Vlak cestou nabral asi deset minut zpoždění a na nádraží Montparnasse měl dorazit v 15:55 hod. Strojvedoucí Guillaume-Marie Pellerin, s devatenáctiletou profesionální praxí, se rozhodl použít záchrannou brzdu na stlačený vzduch značky Westinghouse, která však nefungovala (byla odpojená, aby se šetřily brzdové destičky). Musel tedy použít pouze brzdu lokomotivy a ve vozech mechanickou ruční brzdu. Rychlost soupravy však byla příliš vysoká a náhradní brzdy byly použity na poslední chvíli a příliš pozdě. V 16:00 parní lokomotiva prorazila skleněné okno stanice a půlmetrovou zeď terasy a spadla na tramvajovou zastávku o deset metrů níže na Place de Rennes. Zůstala šikmo opřená o zeď jako žebřík. Jen těsně minula právě projíždějící tramvaj. Dvanáct vagónů se 131 cestujícími zůstalo nevykolejených nahoře ve stanici. Pellerin společně s topičem seskočili z lokomotivy ještě dříve než projela zdí. Mezi cestujícími a posádkou vlaku bylo pět vážně zraněných osob - dva cestující, jeden topič a dva zaměstnanci železnice. Venku na ulici zemřela prodavačka novin Marie-Augustine Aguilardová – zabil ji kus padajícího zdiva. Lokomotiva zůstala z nádražní budovy viset čtyři dny než se technikům podařilo ji vyprostit. Tato akce způsobila obrovský příliv zvědavých lidí. Záběr lokomotivy měla možnost pořídit celá řada fotografů. Záběr, který stál na hranici reality a fikce. Odborníci se domnívají, že právě tento výjev dal ve fotografickém umění vzniknout úplně novému stylu - surrealismu.

21.10.2017 08:12

Dne 21. října 1520 Magalhães objevil Magalhãesův průliv. Fernão de Magalhães byl portugalský mořeplavec, který sloužil španělské koruně. Jeho jméno nese například Magalhãesův průliv nebo také galaxie Velký a Malý Magellanův oblak. Důkaz o kulatosti Země přinesla výprava, již Magalhães vedl a která ve službách španělského krále Karla V. obeplula poprvé celou zeměkouli. Z pěti lodí po třech letech obeplutí zeměkoule dokončila jen jedna, (Victoria), sám Magalhães zahynul (pravděpodobně rukama domorodců) na Filipínách. V době, kdy Magalhães se svými námořníky uskutečňoval nebezpečnou výpravu, se Španělé zaměřili na dobývání nově objevené Severní Ameriky.

20.10.2017 08:15

Dne 20. října 1740 nastoupila na rakouský trůn Marie Terezie. Marie Terezie z rodu Habsburků byla arcivévodkyní rakouskou, královnou uherskou a českou, markraběnkou moravskou atd. Byla jedinou vládnoucí ženou na českém trůně. Za její vlády došlo k mnohým reformám státní správy, armády a školství. Bývá označována také jako „císařovna Marie Terezie“, ale jako žena se nikdy nemohla stát vládnoucí císařovnou Svaté říše římské. Císařem byl 13. září 1745 zvolen její manžel František I. Štěpán Lotrinský, čímž se stala císařskou manželkou. Marie Terezie nezůstala jen dcerou císaře a císařovnou, ale stala se i matkou dvou císařů, Josefa II. a Leopolda II. Problémy na začátku své vlády měla nejen s okolními zeměmi, na něž si činila nárok, ale i uvnitř Rakouska, kde v některých oblastech nepovažovali za dobré, aby jim vládla žena. Během následujícího měsíce se situace v Rakousku uklidnila. Za panování Marie Terezie byly provedeny osvícenské reformy v řadě oblastí. V rámci správní reformy byla omezena zemská samospráva, vytvořena centralizovaná správa monarchie a státní správa byla profesionalizována. Bylo sjednoceno trestní právo v Rakousku a českých zemích, a to zákoníkem zvaným Constitutio Criminalis Theresiana (vešel v platnost roku 1768). Byly vytvořeny tereziánské katastry, soupisy půdy, domů a obyvatel. Tereziánský urbář z roku 1767 definoval vztahy mezi vlastníky půdy a jejich poddanými v Uhrách, což narazilo na ostrý odpor uherské šlechty. Poddanská a pozemková reforma, kterou navrhl a v několika zemích (Čechy, Dolní Rakousy, Morava, Štýrsko a Halič) provedl František Antonín Raab, se označuje jako raabizace (aboliční raabovská soustava, raabovský robotní svod nebo raabovský emfyteut). Část vrchnostenské půdy byla za poplatek rozdělena mezi rolníky, v rámci pilotního projektu byla roku 1775 rozdělena část půdy po zrušeném jezuitském řádu. Roku 1775 vydala Marie Terezie poslední robotní patent, který zmírnil robotní povinnost. Stát podporoval podnikání (textilní a sklářské manufaktury, papírny), zavedl celní unii a cla na ochranu před zahraniční konkurencí. Modernizovalo se obdělávání půdy a prosadily se brambory. Byla zavedena jednotná měna (1 tolar = 2 zlaté) a první papírové peníze (bankocetle) a sjednoceny míry a váhy. V roce 1751 byl vydán ohňový patent, stanovující průlomové zásady požární ochrany, zejména stavbu domů z nehořlavých materiálů a vybavení vesnic zvoničkami s nepřetržitou vartýřskou službou. Roku 1773 byl zrušen jezuitský řád, jezuité tím přišli i o dohled nad školstvím.

19.10.2017 07:40

Dne 19. října 1377 stanovil císař a český král Karel IV. ve své závěti dědictví pro své syny. Karel IV. byl jedenáctý český král, římsko-německý král a císař římský. Byl také italský (lombardský) král, burgundský král, moravský markrabě a lucemburský hrabě. Pocházel po otci z dynastie Lucemburků. Byl pokřtěn jako Václav, jméno Karel přijal při biřmování během své výchovy ve Francii po svém strýci a kmotrovi. Karel IV. patřil mezi nejvýznamnější panovníky vrcholného středověku. Byl neobyčejně vzdělaný a inteligentní, plynně hovořil pěti jazyky. Svou moc využil ke zkonsolidování českého státu, který byl od jeho doby znám jako Koruna česká. Již jako císař nechal vytvořit Zlatou bulu, nejvýznamnější říšský ústavní zákon, který platil až do zániku Svaté říše římské roku 1806. Ta také významně upravovala vztah českého státu k říši a potvrzovala jeho výjimečné a nezávislé postavení v rámci říše. Jako český král proslul především založením univerzity v Praze, která nese jeho jméno. Dosáhl významné územní expanze českého státu, především severovýchodním směrem, a to hlavně díky své obratné sňatkové politice. Poslední Karlovo nařízení z 2. listopadu 1378 se týkalo české mince; i za jeho panování byla měna inflací velmi znehodnocena a Karel udělal opatření k její ochraně. Karel IV. je považován za jednu z nejvýznamnějších osobností českých dějin a v roce 2005 s převahou zvítězil v anketě Největší Čech.

18.10.2017 08:04

Dne 18. října 1356 vypuklo zemětřesení v Basileji, nejsilnější historicky zaznamenané zemětřesení severně od Alp. Zemětřesení v Basileji bylo katastrofou se silou 6,9 momentové škály. Zemětřesení zničilo celou Basilej i okolí a bylo cítit až v Paříži či Praze. Protože se jednalo o vnitrodeskové zemětřesení, šlo o mimořádně vzácnou a devastující událost. Předtřesy začaly mezi sedmou a osmou hodinou večerní místního času, hlavní zemětřesení udeřilo asi v deset hodin večer. Dotřesy následovaly celou noc. Město uvnitř hradeb bylo zničeno i požárem, který vzplanul kvůli spadlým pochodním a svíčkám. V samotném městě zahynulo podle odhadů asi 300 lidí. Je možné, že relativně malý počet obětí byl způsoben slabšími předtřesy, které lidi varovaly. Všechny důležité kostely a hrady v okolí 30 kilometrů byly zničeny. 

17.10.2017 07:24

Dne 17. října 1604 objevil astronom Johannes Kepler mimořádně jasnou hvězdu v souhvězdí Hadonoše, poslední supernovu pozorovanou v naší Galaxii. Johannes Kepler byl německý matematik, astrolog, astronom, optik a evangelický teolog. Několik let působil v Praze na dvoře císaře Rudolfa II. V Praze také formuloval dva ze tří Keplerových zákonů. Hadonoš (Ophiuchus) je jedním z 88 moderních souhvězdí, patří ale i k 48 souhvězdím uvedených již v Ptolemaiově Almagestu. Leží na nebeském rovníku, proto je alespoň jeho část viditelná ze všech míst na světě. Hadonoš je i jedním ze 13 souhvězdí, kterými prochází ekliptika. Od 29. listopadu do 17. prosince se zde nachází Slunce, souhvězdí Hadonoše je tak de facto 13. znamením zvěrokruhu. V roce 1604 vzplanula v tomto souhvězdí Keplerova supernova, vzdálená nanejvýš 6 kiloparseků, byla viditelná pouhým okem a v době maximálního jasu zastínila každou hvězdu noční oblohy.

16.10.2017 07:47

Dne 16. října 1306 byl Rudolf Habsburský zvolen po smrti posledního Přemyslovce českým králem. Rudolf Habsburský byl vévoda rakouský, markrabě moravský, devátý král český a titulární král polský z rodu Habsburků. Rudolf byl nejstarším ze šesti synů římského krále Albrechta I. A Alžběty Goricko-Tyrolské, sestry Jindřicha Korutanského. Roku 1300 se po velkém diplomatickém úsilí oženil s Blankou, dcerou francouzského krále Filipa III.Cílem dynastického sňatku bylo sblížení Habsburků s Kapetovci. Manželství bylo bezdětné a Blanka na jaře 1305 zemřela. Po nevyjasněném zavraždění posledního Přemyslovce Václava III. roku 1306 se otec pokusil pro Rudolfa získat český trůn. Volební shromáždění se však rozhodlo pro manžela Václavovy sestry Anny Jindřicha Korutanského. Albrecht I. Habsburský české země ahlásil za odumřelé léno a udělil jej svému synovi Rudolfovi (v podstatě protiprávně, bez ohledu na staré právo české šlechty zvolit si sama krále). Rudolf Habsburský vtrhl dva týdny po volbě Jindřicha Korutanského za krále se svým vojskem do Čech a otec ho nedlouho poté následoval. Sliboval a rozdával peníze a brzy dosáhl toho, že se někteří předáci českého panstva za úplatu přidali na jeho stranu. Jakmile přitáhl k Praze, uprchl Jindřich Korutanský ze země. Část šlechty vedená Jindřichem z Lipé, Hynkem z Dubé, Jindřichem I. z Rožmberka a pražským biskupem Janem IV. z Dražic a staroměstští konšelé přijali Rudolfa za svého krále. Podmínkou bylo potvrzení starých privilegií včetně Zlaté buly sicilské, jež stanovila právo domácí volby panovníka, Albrechtem I. a také sňatek čerstvě ovdovělého Rudolfa s vdovou po Václavovi II. Eliškou Rejčkou, která na něj měla přenést dědický nárok na polskou korunu. Dále musel Rudolf přislíbit, že vyrovná těžké dluhy posledních Přemyslovců.

Další články:

 
Firemní noviny
FixArt je specialista na webdesign

Máme v hlavě komplexní řešení od A do Z.

Napsali jste nám

Potřebují se zbavit starého harampádí, kartonových krabic či jiného nepořádku? Není nic jednoduššího, než vše vyhodit u kontejnerů na separovaný odpad. A možná mají ještě prima pocit, že vlastně třídí! Co na tom, že jejich nepořádek musí někdo jiný uklidit...

Poblíž křižovatky Rumunské a Krokovy ulice někdo vyhodil do kontejneru na papír velkou prázdnou krabici, která kontejner celý zaplnila, několik dalších pak rozmístil na chodník kolem. Po dvou dnech, zcela podle pravidla, že kde je malá hromada nepořádku, hned do ní někdo něco přidá, sem přibyla stará vyhozená sedačka, hromádka bioodpadu a dvě pneumatiky. Tak máme hezký výhled z okna. Vždycky mě to docela vytočí, protože já s každou maličkostí letím do sběrného dvora. Myslíte, že se někdy naučíme udržovat prostředí kolem sebe hezké?

O. N.

Když nic jiného, upozorní vás na to vrčení techniky. V okolí Mozartovy ulice a v Rumunské nedávno ořezali stromy a v těchto dnech pracovníci firmy ASA likvidují větve pomocí štěpkovačky. Chvilka hluku, a následně je všude kolem pořádek.

Blanka S. 

Kácení stromů vždy vzbuzuje pozornost obyvatel a většinou i negativní reakce. Stejně tomu bylo v minulých dnech, kdy musely být kvůli kanalizaci vykáceny naprosto zdravé a vzrostlé lípy v Komenského ulici. Podle sdělení mluvčí radnice Jany Gáborové zde budou vysázeny opět lípy velkolisté a půjde o stromy, které budou mít ve výšce 1,3 metru obvod kmene minimálně 18 centimetrů.

„Je to sice velmi krásné, ale takové mladé stromky s malou korunou nemohou ve městě nahradit vzrostlé a velké koruny s množstvím zelených listů. Prostějov patří mezi velmi prašná města a kácení vzrostlé zeleně zdejšímu ovzduší určitě neprospívá. Mám pocit, že v poslední době šlo k zemi mnoho velkých stromů,“ napsala jedna z našich čtenářek. Co si o tom myslíte vy?  

zobrazit všechny
Řádková inzerce